Budějovice – Praha 2025, pro mne dulezity milnik

Tak jsem si letos konecne vyslouzil tricko s napisem „ Zelezny Budman“. Tento „ titul“ je podmíněny deseti dojetymi maratony České Budejovice – Praha. Tento závod jsem poprve zaregistroval uz jako mlady adept kanoistiky v Olomouci, kdy se s obdivem vypravelo o uspesich několika olomouckych cinovniku, kteří tento závod byli schopni vyhrat. Kanoiste Flora + Zaoral na C2 nebo bratri Svabove na kajaku ( F1 – skladaci kajaky) pro mne byli velci hrdinove. Vůbec jsem nechapal, ze se daji takove vzdalenosti ujet (usedet, uklecet) . Celkem jsem byl rad, ze maraton CB-Praha byl v te době uzavrena kapitola a nehrozilo, ze bych si to nekdy mel zkusit taky absolvovat. Rocniky 1922-1959 se ještě jely na proudici Vltave a závod byl zrusen zaroven s dokončením Vltavske kaskady . Nikdo prece není tak „hloupy“ , aby tu hroznou vzdálenost jel prevazne po přehradách na „stojici“ vode. Ale stalo se a skupina blaznu tradicni závod v roce 2010 obnovila a mne nezbylo, nez se o rok pozdeji pridat.

Takze se pokusim o kratkou rekapitulaci:

1. 2011 -2025 jsem absolvoval 10 maratonu. Do roku 2022 to slo jak po masle , ale uraz na kole v cervnu 2023 mi zabranil absolvovat 10. ročník uz v tomto roce. Ale snazil jsem se nevynechat. Po par hodinach po probuzeni z umeleho spanku jsem musel vzkazat Chorosovi, ze se za tyden asi nevylecim a musí jet sam. V roce 2024 termin CB-Praha kolidoval s maratonem Loire725 (725 km dlouhy maraton ve Francii) , takze jsem musel pockat az do 2025. Termin Loire725 se letos posunul a vznikla idealni moznost se poradne unavit absolvovanim obou těchto zavodu během 3 tydnu. Napadlo to i další kamarády a tento 900 km dlouhy dvojboj absolvoval ještě i Choros. Honza Belka a Marek Splichal (na SUP)

2. Moji partaci na C2: par jsem jich prostridal , ale se vsemi mne to bavilo. Jel jsem spolecne s Tomasem Albey Vaneckem, Janem Vlckem , Chorosem Hronem, Standou Hamakem, Robertem Ourednikem a letos s Tomasem Kasalem.

3. Nejslavnejsi souperi v C2: Vrdlovec – Odvarko (od tech jsme se spis snazili ucit a moc jsme je nezlobili) , Brezina –Kucian, Venta –Hamak.

4. Nejtvrdsi souboj , který opravdu bolel: Vlcek+Herzan x Venta+Hamak v 2012, kdy jsme měli po dvou etapach naskok jen 3 vteriny. Oddechli jsme si, když se kluci rozhodli přeběhnout Kolnu a my mohli třetí etapu v klidu dojet za nimi.

5. Nejvetsi moral: s Honzou Vlckem na non stop maratonu v 2013. Zavodili jsme s casem i vybornou C2 Herman-Hajsky. V tu dobu jsem ještě nikdy nejel tak dlouho a intenzivne, takze to byla „nova“ zkusenost.

6. Nejvetsi pohoda: taky non stop závod 2019 s Robertem Ourednikem. Dali jsme se dohromady az na závod a jeli v klidu sami proti sobe a presto docela rychle.

7. Nejvetsi stres: letos, když jsem Tomase navedl na nespravny přeběh před Vranym. Popletl jsem most s hrazi Vraneho a jak na potvoru tam byl taky ten sikmy najezd do vody. Nejak se seslo vic faktoru (hodne blbe ted vidim, klekla mi navigace, dlouho jsem tam nejel, Tomas tam jel poprve, kluci na C2 kousek před nami se nam v tu chvili nekam schovali). Když jsme s lodi bezeli v odstavnem pruhu cesty na Prahu, pod nami vysoka navigace bez pristupu k vode a v dalce se objevila skutecna hraz Vraneho, resili jsme co delat. Nakonec Tomas „slanil“ mne i lod a s velkou ztratou jsme pokracovali. Vypadalo to, ze nas předchozí naskok je pryc, ale bojovali jsme dal.

Takze na zaver dekuji vsem partakum za titul „Zelezneho Budmana“. Tricko s napisem je i jejich.